Kovářovakobyla se zúčastnila závodů rodea na divoké vodě v Sopotnici a vysloužila si nové indiánské jméno: ” Ta co celé dopoledne plavala” Nenechte se mýlit zdaleka jsem neplavala jenom dopoledne. Jak se to ale celé událo?

Začalo to při registraci, když si Kovářova kobyla uvědomila, že do kategorie Old Bastard už ji mnoho let nezbývá. Nebylo by tedy příjemnější začít Youngsterama?  A tak na otázku zda bude závodit odpověděla dost prostořece, že jo. Ovšem hned jak vyhrkla svoje osudné Ano, začalo jí být jasné, že ostudě se nevyhne. Ale co. Alespoň to zkusí.

Youngsters začínali hned jako první a protože jsem to stíhala jen tak tak, poprvé jsem si prohlédla Sopotnický válec až z vody. Ne že by se něco změnilo kdybych si najela do válce ještě před závodem kromě toho, že by se nejspíš zvýšil počet ulovených krys.

Seběhlo se to rychle. Rozhodčí měl palec vzhůru a já “Ta co celé dopoledne plavala” jsem zabrala pádlem a namířila loď do válce. Najela jsem, chvilku jsem tam tak visela a pak cvak. Počkala jsem až válec pustí a pokusila jsem se zvednout. Jednou, podruhé, potřetí.. po čtvrté a nic. Čím to? Nevím buď mě překvapila délka lodi, resp. to že byla krátká  a cpala jsem se nad hladinu moc brzo. Možná sehrál roli i
závodnický stres - koukalo na mě přece jenom hodně čumilů. Ale nejspíš jsem prostě nešikovná. Nicméně plavajíc ve vodě, vůbec mě netrápil fakt, kterým mě Bjéťa strašil celou dobu příprav na Sopáč, tedy že pod boudičkou to nasává a turbíny ze mě udělají fašírku, a v klidu jsem si doplavala až tam abych zjistila, že to vůbec nenasává (a nebo jen malinko) a navíc je tam mříž.

Druhá jízda kvalifikace dopadla podobně a ani pak když jsem zkoušela zvednout později  mi to nešlo. Začarovaná loď. Teprve odpoledne když vypnuli proud jsem tu zlodičku co chtěla všem ukazovat břicho přesvědčila, že palubu má také pěknou a stojí za to jí dávat na odiv a to i s mojí maličkostí. Pak už to šlo zase dobře i v proudu. Večer jsem si potrénovala ve válci a ani jednou jsem nezaplavala.

Druhý den bylo na programu finále do kterého jsme postupovala ze třetího místa. Ne že by byl snad ještě někdo horší než já. Moji soupeři (kluci ve věku okolo deseti let) bylo o mnoho více šikovní, ale dva měli stejný počet bodů a tak obsadili v kvalifikaci čestné druhé místo.

Finálové jízdy byly o něco málo lepší než kvalifikační i když i tak jsem si opět zaplavala.

Skončila jsem na čtvrtém místě z kolika zúčastněných to se nikdo ptát nebude. Jen ta ostuda se mnou asi chvíli potáhne mým vodáckým životem.