Probudili jsme se do dalšího krásného dne. Jára zjistil, že včera hodně podcenil sluníčko. Jak jsme celý den buď pádlovali nebo lezli, byli jsme slunečním paprskům vystaveni více než by bylo zdrávo a Jára byl pořádně spálený. A jelikož to byl i náš poslední den na Railay, odpoledne nám letělo letadlo zpět do Bangkoku rozhodli jsme se pro klidový režim. Ještě jednou jsme navštívili Ao ton sai, zablbli si na slacklinách, zaboulderovali si a naposledy se vykoupali v Andamandském moři. Všichni nám říkali, že lepší a barevnější podmořský život už v Thajsku nenajdeme. To ale zdaleka neměla být pravda.
[video]
Ano. Přesně takhle se tady jmenovala další aktivita, kterou jsme mohli podniknout. Šlo o to pronajmout si člun, který by nás zavezl k nějaké té skalnaté homoly. Na ní pak člověk lezl a když už nemohl, skočil do moře. Místní věděli, kde je dostatečná hloubka a kde je to bezpečné, ale vzhledem k tomu za to také chtěli celkem dost peněz.
Po celodenním lezení jsme byli trochu oloupaní a tak jsme se rozhodli pro odpočinkový den. K snídani jsme si dali oblíbené „roti“ – místní palačinky na sladko s banánem a salkem a rozhodli jsme se, že dobudeme zátoku Ao Ton Sai.
Nakonec jsme se přeci jen rozhodli využít služeb průvodce a vyrazit na celý den na skály. A ačkoliv to bylo možná nejdražší naše dobrodružství, určitě stálo za to.
Byl čas rozloučit se s Pine Bungalow. Kdyby se mě dnes někdo ptal, kde jsme měli nejhezčí ubytování, asi to bude právě tady. Bohužel ráno to začalo dramaticky. Sbalení a připraveni vyrazit nemohli jsme se dočkat auta, které nás mělo vyzvednout a dopravit do Ao Nang k lodi. Když už zpoždění dosáhlo asi půl hodiny, šli jsme poprosit naše domácí jestli by do agentury nezavolali. Trochu se zlobili, že jsme si výlet nesjednali přímo přes ně (jenže kdo měl tušit že něco takového je v Pine Bungalow možné) ale nakonec tam zavolali a že prý pro nás dojedou. Po další čtvrthodině se objevil taxík v podobě Toyoty, naházel nás i s batožinou na korbu a upalovali jsme k pláži.
Někdy mám ráda svou práci!
Ráno jsme se snažili zamluvit si na dnešní den motorku abychom opět vyměnili na jeden den moře za souš. Bohužel, dnes byly všechny stroje beznadějně rozebrány. Jeden prý bude vrácen někdy kolem poledního.
Včera jsme si objednali další výlet. V osm nás měli vyzvednout a zavést na Ao nang beach odkud jsme se měli plavit rychlý člunem (Speed Boat) na okolní ostrovy. Vstáváme pozdě na snídani máme asi deset minut, no ale co třeba se opozdí. Neopozdili. Personál našeho resortu se snaží div se nepřetrhne a tak nasedám do minivanu a žvejkám sýrový sendvič. Cestou se stavujeme ještě pro tři chlápky, jsou to bratři Slováci. Na pláži čeká další početná skupina turistů a opět jejich řeči rozumíme. Poměr Češi : Slováci my dva ku deseti.
„Já jsem Mat“ představil se nám mladý kluk, náš průvodce. Na Thajce mluvil skvěle anglicky a navíc byl opravdu zábavný.
Už při přípravě cesty do Thajska jsem si říkala, že bych se chtěla projít v opravdové džungli. Navíc všichni mi tvrdili, jak po Thajsku běhá mraky divokých opic a já už jsem tu čtvrtý den a žádnou opici jsem nezahlédla. Bencha park byl z Krabi nejbližším národním parkem a protože jsme chtěli střídat moře a pevninu, rozhodli jsme se právě dnešek věnovat návštěvě tohoto místa.